S Víťou Novákem mne seznámili moji kamarádi horolezci, pro které jsem byl nezkušený a tedy nebezpečný partner. Za těch více jak 10 let, co s Víťou jezdím, jsem se hodně naučil a už můžu jezdit v klidu i sám. Postupem času jsem zjistil, že mne vlastně nejvíc baví jezdit právě s ním.  Víta vždy najde nejlepší místo k daným podmínkám. K tradičnímu zakončení dne pak neodmyslitelně patří sklenka vína, pivko v nějaké hospůdce nebo jen tak na kuchyňce. Pokud si chci opravdu zalézt ledy, podniknout skialpovou tůru, vylézt vícedélkovou cestu  v horách nebo jen tak popolézt u Lužnice, tak vždy zavolám Víťu. V létě, v zimě trocha toho adrenalinu a hlavně pohody přijde vhod.

Ledovcový kurz s Víťou na Adamek Hutte byl parádní. Hodně se mi líbilo, že všechno o čem jsme si povídali, jsme si hned vyzkoušeli v praxi a to včetně pádů do námi vytvořeného jištění a podobně. Maskotem zájedu se stal můj kamarád Ondra, který se pořád na něco vyptával, dělal vtípky a svojí nepraktičností vnášel do průběhu kurzu různé invence, čímž dělal Víťovi starost za dva. Ale Víťa to všechno ustál se stoickým klidem. Bylo toho opravdu hodně co jsme se naučili. Třešničkou na dortu byla povedená ledovcová túra traverzem přes vrchol Dachsteinu. Na našich opálených tvářích bylo vidět že jsme si všichni bezva užili:)

Pavel, kurz alpinizmu Gossaugletcher, masív Dachsteinu.

Víťa dokáže dodat klid a jistotu, i když zrovna balancujete na hodně tenké hraně a zároveň povzbudí ke krokům, které vedou dál a výš.   

Jarka, skalní kurz v oblasti Toulava.